Syndromu vyhoření předejdete hlavně tím, že dlouhodobý pracovní stres nenecháte bez povšimnutí: hlídáte zátěž, dbáte na to, aby lidé čerpali volno, a vedoucí s nimi pravidelně mluví. Personalista sám vyhoření nezastaví. Může ale vytvořit podmínky, ve kterých je méně pravděpodobné, a všimnout si prvních signálů.
Co je vyhoření
Světová zdravotnická organizace ho v mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-11 popisuje jako syndrom, který vzniká z chronického stresu na pracovišti, jenž se nedaří zvládat. Řadí ho mezi faktory ovlivňující zdravotní stav a výslovně ho vztahuje k práci, samostatnou nemocí není. Má tři typické projevy:
- vyčerpání a nedostatek energie,
- odstup od práce, cynismus nebo negativní postoj k ní,
- pokles pracovní výkonnosti a pocit, že člověk nic nezvládá.
Rizikové faktory jsou známé: trvale vysoké tempo bez možnosti si odpočinout, malý vliv na vlastní práci, nejasná očekávání, chybějící podpora a uznání nebo špatné vztahy v týmu. Často vyhoří právě ti, kdo do práce zpočátku dávali nejvíc. Ta terminologie zjevně není náhodná.
Jak si toho všimnout
Vyhoření přichází pomalu a lidé ho dlouho skrývají. Signálem může být, když dřív spolehlivý kolega začne chybovat, ztrácí zájem, je podrážděný, stahuje se z týmu, je častěji nemocný nebo si naopak přestal brát dovolenou. Všimnout si toho může jen personalista nebo vedoucí, který má na lidi čas. Kdo je zavalený administrativou, nevidí nic.
Když už k němu dojde
Prvním krokem je otevřený a důvěrný rozhovor. Diagnóza a léčba patří odborníkovi, tedy praktickému lékaři, psychologovi nebo psychiatrovi. Firma může pomoci jinak:
- dočasně snížit zátěž nebo přerozdělit úkoly,
- upravit pracovní dobu, například na kratší nebo pružnou, pokud o to zaměstnanec stojí,
- nabídnout jinou práci nebo přesun do jiného týmu, kde to jde,
- zprostředkovat psychologickou pomoc, pokud ji firma má jako benefit,
- domluvit postupný návrat po pracovní neschopnosti.
Prevence
- Volno se čerpá. Sledujte, kdo si dlouho nevzal dovolenou, a připomeňte mu to. Jak dovolené plánovat, aby to firmu nezastavilo, píšeme v článku Jak plánovat dovolené.
- Přesčasy jsou výjimka. Dlouhodobé přesčasy berte jako varovný signál, ne jako důkaz nasazení.
- Jasné role a priority. Nejistota, co je vlastně důležité, vyčerpává.
- Pravidelné rozhovory s vedoucím, kde je prostor říct, že toho je moc.
- Uznání. Poděkování za dobrou práci nic nestojí.
- Podpora duševního zdraví. Psychologická poradna jako benefit, školení vedoucích, jak poznat přetížení, pružná pracovní doba nebo delší volno typu sabatikl.
Pomáhají data. Ve Speyblu jsou v docházce vidět přesčasy i čerpání dovolené a Speybl AI (zatím v betě) upozorní na přesčasy nad limit. Schvalování žádostí a hlídání termínů běží v systému, takže personalistovi zbývá víc času na lidi.