Poradna

Zákon o ochraně oznamovatelů v praxi: co musí zaměstnavatel mít

Vnitřní oznamovací systém musí mít každý zaměstnavatel od 50 zaměstnanců. Co přesně zákon chce, jaké platí lhůty a jak z toho udělat víc než směrnici v šuplíku.

Seriál: O digitalizaci s personalistkou

Ilustrace k článku o whistleblowingu a zákonu o ochraně oznamovatelů

Vnitřní oznamovací systém musí mít každý zaměstnavatel, který k 1. lednu daného roku zaměstnává alespoň 50 lidí. Bez ohledu na počet zaměstnanců ho mají mít i veřejní zadavatelé a firmy z vybraných oborů, například z finančního trhu. Zákon č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů je účinný od 1. srpna 2023 a přechodné lhůty dávno skončily. Dnes už jde hlavně o to, jestli systém opravdu funguje.

Podobně jako kdysi GDPR vyvolal i whistleblowing spoustu otázek a mýtů. Hodně firem dodnes pořádně neví, co po nich předpis chce a co je v něm podstatné. Pojďme si to projít.

Koho zákon chrání a co se dá oznámit

Oznamovatel je chráněný před odvetou, tedy před čímkoli, co mu v souvislosti s oznámením může uškodit: výpovědí, snížením mzdy, převedením na jinou práci nebo horším hodnocením. Ochrana se týká zaměstnanců, ale také lidí na dohodách, OSVČ, stážistů, dobrovolníků nebo uchazečů o zaměstnání. Chránění jsou i ti, kdo oznamovateli pomohli, a jeho blízcí.

Oznámit lze jednání, které má znaky trestného činu, závažnějšího přestupku nebo porušuje předpisy v oblastech, které zákon vyjmenovává. Patří mezi ně třeba daně, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů nebo životní prostředí. Neetické chování, které žádný předpis neporušuje, pod zákon nespadá. Nic vám ale nebrání přijímat i takové podněty stejnou cestou.

Co musí zaměstnavatel zařídit

  1. Vnitřní oznamovací systém. Oznámení musí jít podat písemně i ústně a na žádost oznamovatele také osobně, nejpozději do 14 dnů od žádosti. Přijímat anonymní oznámení zákon nevyžaduje. Řada firem je přesto přijímá, protože jinak by se část lidí neozvala vůbec.
  2. Příslušnou osobu. Oznámení přijímá a posuzuje fyzická osoba, která je bezúhonná, zletilá a svéprávná. Provoz systému může zaměstnavatel svěřit i někomu mimo firmu, odpovědnost ale zůstává jemu. Zaměstnavatelé do 249 zaměstnanců mohou systém sdílet s jiným subjektem.
  3. Zveřejněné informace. Jak a komu oznámení podat, musí být dostupné dálkovým přístupem, typicky na intranetu a na webu. Pokud nepřijímáte oznámení od lidí, kteří pro vás nepracují, musíte to také zveřejnit.
  4. Lhůty. Přijetí oznámení příslušná osoba písemně potvrdí do 7 dnů. Do 30 dnů oznamovateli písemně sdělí, jak oznámení posoudila. U složitých případů může lhůtu prodloužit nejvýš dvakrát o 30 dnů a oznamovatele o tom musí informovat předem.
  5. Uchování a důvěrnost. Oznámení a související dokumenty se uchovávají 5 let od přijetí. Totožnost oznamovatele se nesmí dostat k nikomu, kdo by mu mohl uškodit.

Oznamovatel se na firmu obracet nemusí. Může jít rovnou na Ministerstvo spravedlnosti, které provozuje vlastní oznamovací systém. Funkční vnitřní kanál, kterému lidé věří, je proto hlavně ve vašem zájmu.

Co hrozí, když systém nefunguje

Zaměstnavateli hrozí pokuta až 1 milion korun, například když nemá určenou příslušnou osobu, nezajistí důvěrnost oznámení nebo připustí odvetné opatření. Za nezveřejnění povinných informací je to až 400 tisíc korun. Pokutu může dostat i příslušná osoba, která své povinnosti zanedbá, a oznamovatel, který vědomě podá nepravdivé oznámení, až 50 tisíc korun.

Jak na to lépe než jen na papíře

Zavádění podobných povinností v praxi často vypadá takhle: firma zaplatí právníkovi, který napíše směrnici. Obecnou, a většinou takovou, které nikdo nerozumí a nikdo ji nečte. Směrnice se vyvěsí na intranet nebo rozešle e-⁠mailem a je splněno. Výsledkem je papírové naplnění litery zákona bez zamyšlení nad tím, k čemu pravidlo slouží.

Spolupráce se specialistou na pracovní právo je určitě důležitá. Mělo by ale následovat i to, jak povinnosti převést do běžného provozu. Aby byly v souladu se zákonem, co nejméně zatěžovaly administrativou a aby z nich firma něco měla: důvěru zaměstnanců a včasnou informaci o problému, který by jinak vyplaval až při kontrole.

Užitečné je krátké školení. Lidé by měli vědět, kam se obrátit, kdo je příslušná osoba, že jim za oznámení nic nehrozí a co se s podnětem stane. Pokud věci chápou, snadněji je přijmou. Školení můžete zadat přímo v aplikaci, kde se jeho absolvování samo zaznamená, třeba v modulu Školení.

Otravuje vás další povinnost a máte pocit, že jde zase jen o papírování? Ne všechno je černobílé. Určitě je lepší, když zaměstnanec upozorní na nezákonné jednání vás, a ne rovnou inspektorát práce nebo krajskou hygienickou stanici.

Kde pomůže HR systém

Ve Speyblu je whistleblowing součástí produktu. Zaměstnanci tak mají oznamovací kanál ve stejné aplikaci, kterou používají na dovolenou nebo dokumenty, a nemusí hledat další nástroj. Vnitřní předpis k oznamování jim můžete rozeslat a nechat podepsat elektronicky v Dokumentech a podpisech. Jak v HR zacházet s osobními údaji obecně, shrnuje heslo GDPR v HR.

Článek vznikl ve spolupráci s personalistkou Gabrielou Kukučovou. Děkujeme.

Začneme?

Začněte tím, co vás pálí nejvíc.

Nastavíme to s vámi. Spuštění v řádu hodin až dní podle složitosti.

30 dní zdarma Bez kreditní karty Spuštění během chvilky
Speybl.com používá cookies
Používáme cookies, aby web správně fungoval, abychom rozuměli tomu, jak ho používáte, a mohli vám ukazovat relevantnější obsah. Nezbytné cookies jsou potřeba vždy, volitelné — analytika a marketing — necháváme na vás. Své rozhodnutí můžete kdykoli změnit v patičce webu.
Nastavit předvolby