Evidenci pracovní doby musí vést každý zaměstnavatel, a to u každého zaměstnance zvlášť, včetně lidí na dohodu. Ukládá to § 96 zákoníku práce. Ze záznamů musí být vidět začátek a konec:
- odpracované směny,
- práce přesčas,
- noční práce,
- doby v pracovní pohotovosti, kdy zaměstnanec skutečně pracoval,
- pracovní pohotovosti, kterou držel, i když do práce povolán nebyl.
Pozor, nestačí vést pouze evidenci docházky, tedy zaškrtnout den, kdy byl člověk v práci. U každé z uvedených položek musí být přesný čas začátku a konce.
K čemu je to dobré
Kvůli mzdám potřebujete vědět, kdo byl kdy v práci a kdo pracoval přesčas, o víkendu nebo v noci. Za tyto hodiny náleží příplatky, a to od roku 2023 i dohodářům. Stát zase evidenci potřebuje jako podklad pro kontroly: inspektoři podle ní ověřují limity pracovní doby a práce přesčas a povinné minimální doby odpočinku.
U dohodářů slouží evidence ještě k jedné věci. Z odpracovaných hodin hlídáte limit 300 hodin ročně u DPP, průměrnou polovinu týdenní pracovní doby u DPČ a od roku 2024 také nárok na dovolenou, který vzniká až po odpracování 80 hodin.
Přestávky na jídlo a oddech § 96 výslovně neuvádí. Záznamy o nich přesto doporučujeme vést, protože inspektorát se může ptát, jestli je zaměstnancům poskytujete.
Kdo za evidenci odpovídá
Povinnost má zaměstnavatel. Zaměstnanec poskytuje součinnost tím, že si pípne kartou, zapíše začátek a konec směny nebo se přihlásí do systému. Odpovědnost za vedení evidence ale na něj přenést nemůžete a nesmí ji platit ze svého.
Zaměstnanec má právo do svých záznamů nahlížet a pořizovat si z nich výpisy nebo kopie, a to na náklady zaměstnavatele. Evidenci je také potřeba po stanovenou dobu uchovávat, protože se k ní vracíte u kontrol, sporů o mzdu i při dokládání odpracované doby.
Evidence a rozvrh nejsou totéž
Rozvrh pracovní doby je plán, evidence je skutečnost. Obojí musíte mít. U zaměstnanců v pracovním poměru je rozvrh písemný a seznamujete s ním nejméně 2 týdny předem, u dohodářů 3 dny předem. Víc o tom píšeme v článku Rozvrhy pracovní doby u dohodářů.
Co když to neřeším?
Nevedení evidence pracovní doby je přestupek podle zákona o inspekci práce. Firmě za něj hrozí pokuta až 400 000 Kč. Evidence pracovní doby patří k oblastem, na které se inspektoři při kontrolách dívají pravidelně, a chyby v ní nacházejí často. Typicky chybí časy u přesčasů, záznamy o pohotovosti nebo evidence u dohodářů.
Jak na to lépe
Ruční zápisy do sešitu nebo do tabulky fungují, dokud je lidí málo a nikdo se nesplete. Elektronický docházkový systém zapisuje časy rovnou, počítá přesčasy a uchovává záznamy dohledatelné i po letech. Ve Speyblu zaměstnanci hlásí docházku přes terminál s kartou, čipem nebo NFC, případně na webu, a nadřízený ji schvaluje. Uzavřený měsíc zůstane uzamčený se záznamem o tom, kdo a kdy co změnil, a dohody se evidují stejně jako pracovní poměry. Podrobnosti najdete u modulu Docházka a směny.