Poradna

NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co znamená pro HR

Směrnici NIS2 převzal zákon č. 264/2025 Sb., účinný od 1. listopadu 2025. Koho se týká a proč se v něm personalista najde víc, než by čekal.

Ilustrace k článku o směrnici NIS2 a kybernetické bezpečnosti v HR

NIS2 je evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti. V Česku ji převzal zákon č. 264/2025 Sb. o kybernetické bezpečnosti, který je účinný od 1. listopadu 2025 a nahradil dosavadní zákon z roku 2014. HR se týká hned dvakrát. Část bezpečnostních opatření míří přímo na lidi, tedy na školení, přístupy, nástupy a odchody. A HR systém je jedním z dodavatelů, které musí regulovaná firma prověřit.

Pokud nejste vysloveně malá firma, téma by vás mělo aspoň na chvíli zaujmout. Minimálně kvůli tomu, abyste zjistili, jestli se vás nová pravidla týkají.

Koho se zákon týká

Zákon reguluje služby ve vyjmenovaných odvětvích. Patří mezi ně například energetika, doprava, zdravotnictví, finanční trh, digitální infrastruktura a služby nebo veřejná správa, ale také část výroby, potravinářství, chemie, nakládání s odpady a kurýrní služby. Druhou podmínkou je velikost. Povinnosti dopadají hlavně na střední a velké podniky podle evropské definice, tedy zjednodušeně na firmy od 50 zaměstnanců nebo s ročním obratem či bilanční sumou nad 10 milionů eur. Malé firmy se do regulace dostanou jen výjimečně, třeba když jsou jediným poskytovatelem služby v Česku.

Podle odvětví a velikosti spadá firma do režimu vyšších, nebo nižších povinností. Většina nově regulovaných firem z výroby a služeb skončí v režimu nižších povinností. Kdo si není jistý, najde postup v průvodci NÚKIB k novému zákonu.

Lhůty

  • Firma, která podmínky splní, to musí NÚKIB oznámit do 60 dnů. Kdo je splňoval už při nabytí účinnosti zákona, měl na registraci čas do konce roku 2025.
  • Bezpečnostní opatření musí firma začít zavádět a incidenty hlásit nejpozději do jednoho roku od doručení rozhodnutí o registraci. Kdo se registroval na přelomu let 2025 a 2026, tomu roční lhůta končí teď nebo v nejbližších měsících.
  • Kybernetický bezpečnostní incident se hlásí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 24 hodin od zjištění.

Co zákon po firmách chce

  • Řízení bezpečnosti. Vedení určí osobu pověřenou kybernetickou bezpečností, zajistí pro ni potřebné zdroje a pravidelně kontroluje, jak jsou opatření plněná.
  • Zvládání incidentů. Zaznamenávat bezpečnostní události, řešit je a hlásit.
  • Kontinuita provozu. Zálohování, obnova a jasné priority, co se po výpadku obnovuje nejdřív.
  • Bezpečnost dodavatelů. Při výběru dodavatele zohlednit rizika, která s ním souvisejí, a do smluv doplnit požadavky z vyhlášky, například audit, hlášení incidentů nebo postup pro ukončení spolupráce.
  • Přístupy a identity. Oprávnění jen v nezbytném rozsahu, jedinečné účty a vícefaktorové ověření.
  • Vzdělávání. Vstupní a pravidelná školení v kybernetické bezpečnosti a záznamy o nich.

Co hrozí za neplnění

U nejzávažnějších porušení hrozí pokuta až 250 milionů korun nebo 2 % celosvětového ročního obratu, u dalších až 175 milionů korun nebo 1,4 % obratu. Za méně závažná porušení jsou sazby nižší. Ve vážných případech může být členovi statutárního orgánu dočasně zakázán výkon funkce.

Kde se to týká HR

Vyhláška č. 410/2025 Sb. o bezpečnostních opatřeních v režimu nižších povinností má samostatný paragraf o bezpečnosti lidských zdrojů. V praxi z ní plyne několik úkolů pro personální oddělení:

  • Školení při nástupu a pak pravidelně. Firma musí vést záznamy o tom, kdo školení absolvoval a kdy. Pokud už hlídáte termíny BOZP, přidejte kybernetickou bezpečnost do stejné evidence.
  • Přístupy při změně role a odchodu. Když zaměstnanec změní pozici nebo odchází, musí mu firma bez zbytečného odkladu změnit nebo odebrat přístupová práva a účet deaktivovat. Bez spolupráce HR a IT to nejde, protože IT se o odchodu často dozví poslední.
  • Personalisté jako cíl útoku. HR dostává spoustu e-⁠mailů s přílohami od neznámých lidí: životopisy, potvrzení, faktury od agentur. Na phishing je proto dobré školit i personalisty a s uchazeči komunikovat přes zabezpečené kanály, ne přes soukromé účty.
  • Osobní údaje. Data zaměstnanců a uchazečů chrání GDPR i bez NIS2. Pravidla, kdo smí co vidět, se vyplatí sepsat pro obojí najednou.

Na co se ptát dodavatele HR systému

HR aplikace je pro regulovanou firmu dodavatel jako každý jiný. Ptejte se, kde jsou data uložená, jak se řídí oprávnění, jestli jde zapnout jednotné přihlášení a jak dodavatel postupuje při incidentu. Speybl ukládá data v EU v cloudu Microsoft Azure, viditelnost údajů řídí role a oprávnění a změny mají auditní stopu. Přihlášení přes Azure AD je součástí vyššího tarifu. Odchod zaměstnance hlídá offboarding checklist, který pokrývá přístupy i vrácení majetku, a termíny školení evidujete v modulu Školení.

Začneme?

Začněte tím, co vás pálí nejvíc.

Nastavíme to s vámi. Spuštění v řádu hodin až dní podle složitosti.

30 dní zdarma Bez kreditní karty Spuštění během chvilky
Speybl.com používá cookies
Používáme cookies, aby web správně fungoval, abychom rozuměli tomu, jak ho používáte, a mohli vám ukazovat relevantnější obsah. Nezbytné cookies jsou potřeba vždy, volitelné — analytika a marketing — necháváme na vás. Své rozhodnutí můžete kdykoli změnit v patičce webu.
Nastavit předvolby